Více o mnohočetném myelomu:

Mnohočetný myelom je relativně vzácné maligní nádorové onemocnění kostní dřeně, které je způsobeno genetickou mutací v některém z B-lymfocytů. Buňka přestane reagovat na kontrolní mechanizmy, začne se nekontrolovatelně dělit, mění se na aktivní plazmocyt a šíří se po organizmu. Kromě toho produkují myelomové buňky monoklonální imunoglobuliny, nebo jejich části (lehké řetězce), jejichž nadprodukce a ukládání v orgánech může vyvolat různé příznaky. Souhrnně tyto monoklonální proteiny označujeme jako paraprotein. 

Onemocnění postihuje častěji muže. Věkový medián je 70 let. Incidence v ČR je 3-4:100 tisíc obyvatel za rok. Představuje cca 1% všech nádorových onemocnění. Etiologie onemocnění je prakticky nejasná. Prognóza je variabilní, záleží na věku a citlivosti na léčbu, udává se cca 5-6 let, pouze 10 % přes 10 let.

Myelom má širokou škálu příznaků. Nejčastěji se jedná o bolesti kostí, které jsou způsobeny destrukcí kosti nádorovou buňkou, kdy může dojít až k patologickým frakturám (bolesti kostí jsou u 70 % pacientů). Pacienti mají nejčastěji bolesti v oblasti bederní páteře, to je také většinou první příznak, který je zavede k lékaři. 

Dalším velice častým nálezem je normocytární normochromní anémie, která vzniká myelomovou infiltrací s následným utlačením fyziologické krvetvorby v kostní dřeni a projevuje se únavou, dušností, bledostí. Při útlaku krvetvorby nacházíme v krevním obraze také leukopenii s potlačením tvorby imunoglobulinů, díky kterým dochází k častým a opakovaným infekcím a trombocytopenii.

Důležitým aspektem nemoci je častý rozvoj tzv. myelomové ledviny se zvýšením renálních parametrů a s proteinurií, její pokročilé formy mohou vést i k selhání ledvin. Kromě toho dohází vlivem ukládání imunoglobulinů i k poškození periferních nervů za vzniku projevů polyneuropatie, při postižení srdce se mohou objevit arytmie a příznaky srdečního selhávání. 

Prognózu výrazně zhoršuje migrace plazmatické buňky z prostředí kostní dřeně a následné vytváření nádorové masy mimo oblast kosti.

Mladší pacienti jsou většinou indikování k vysokodávkové chemoterapii s následnou autologní transplantací krvetvorných buněk. V dnešní době se nejčastěji užívají tzv. imunomodulační léky, které zničí nádorovou buňku, aniž by poškodily buňky zdravé (což je rozdíl proti klasické chemoterapii). Další možností léčby je radioterapie, klasická chemoterapie a v ojedinělých případech alogenní transplantace kostní dřeně.